Diskuze - danyk.cz

To jádro se sytí. Má AL někde kolem 93. Pokud máš to vinutí 2x8z paralelně, tak ta tlumivka má cca 6uH, pokud sériově tak 24uH. To je strašně málo. Pokud to nechceš převíjet, tak zapoj ty vinutí do série a zvyš frekvenci alespoň 4x.
Kompenzační článek přidej i na ten druhý EA. Bude to fungovat dobře.

zvýšení frekvence nepomůže, železoprach bude vypíkat hysterézníma a vířivýma ztrátama, jedině přidat závity

Zvýšení f pomůže vždycky. Pouze se nesmí překročit hranice materiálu. Hmota 26 je vhodná až do 100kHz.

Samozřejmě to nemusí stačit a bude to hřát i tak. Počítat tlumivku se mi nechce.

Tak jsem trochu pokročil - proudová regulace už nepíská a reguluje celkem přesně. Dík.
Dal jsem stejné součástky mezi FB a - vstup druhého EA. Frekvenci jsem zvýšil na 100 kHz. A teď k jádru:
Dal jsem tam větší jádro z jiného PC zdroje, zelené 28x12x0.8mm, a všechny silné vinutí jsem dal do série - 60z drát průměru >=1mm. A stejně to topí, ale už ne tolik, ruka se na tom ale stejně udržet nedá. Měnič už běží v nepřerušovaném režimu. Mám vyzkoušet ještě větší jádro nebo je chyba jinde?

Čím to napájíš? Jednou někdo stavěl můj podobný měnič http://choze.aspone.cz/dcup12.aspx a tvrdil, že mu tlumivka hřeje. Napájel to PC zdrojem. Po přepojení na baterku to nehřálo. Nicméně k tomu jádru: Já používám T106-26 to je to velké žluté. Zelené netuším jaké má parametry. Asi ho budeš muset přeměřit pokud ho nenajdeš třeba tady: http://www.micrometals.com/pcparts/torcore4.html

Taky by nebylo od věci se kouknout na tvar pulzů.

Ještě pro zajímavost jsem vypočetl účinnost:
12,2V 5,9A 72W tam, 33V 1,6A 52,8W ven do odporu, to dělá cca 73,5%. nic moc
Tohle mi vypočítalo 5,39A průměrný proud, tak lepší už to asi nebude...
http://schmidt-walter.eit.h-da.de/smps_e/aww_smps_e.html

Když budu chtít přidat podpěťovou ochranu kvůli baterce a mosfetu, tak stačí LM324 přes diodu na FB porovnávajíci 1/2 REF a 1/x Uvstup?

Tu účinnost musíš dostat normálně na aspoň 85%. Já to honil přes 90 bez toho snímání proudu, bo ten úbytek na odporu snižuje účinnost v tom mém zapojení.
Podpěťovku bych řešil tím LM324 na pinu č. 4. 3.5V na DTC to vypne.

a já sem měl 90% se samokmitem :-D http://hv-labs.xf.cz/files/asdasdasd.png

já jsem udělal světlo z 50W LEDky tak, že jsem našel na smeťáku funkční spínanej zdroj 15V 1,8A, při 15V si LEDka bere 1A, až se nahřeje tak si začne brát 1,1A. Celý to má odběr ze sítě 21W dle Wattmetru pučenýho od souseda. Takže účinnost nic moc ale svítí to
aybac -> A tos měl účinost 90% na první zapnutí nebos chvilku ladil? A cívku tam máš znázorněnou jako vzduchovou ale počítám, že to bude namotaný na nějakým feritovým prstenci z ATX nebo něco takového, čili má to jádro, nebo je to fakt vzduchová cívka?

jo a ten typ FETu je kritcký? Tenhle určitě nemám, spíž mám hromadu FETů z ATX

loučák: no trochu se to ladilo... cívka je na feritu s mezerou, protože míň topil, než železoprach. Ten obvod totiž funguje tak, že jede na hranici přerušovaních/nepřerušovaných proudů a to by železoprach nevydržel. FET se tam dá podle výkonu no... todle dávalo 48V 2A, a ten fet byl předimenzovaný, ale zase skoro vůbec netopil. Jinak jakési omezení proudu tam je taky, ale dobře funguje jen pokud se výstup drží tak nad 50% jmen. napětí a nastavuje se těma odporama v sourcu.

BTW ve vaně jsem přišel na to že na hranici přer. proudu jet nemusí. Prostě se dá menší ten 3n3 kond,

Tak už jsem asi zjistil, proč to tak topí. při větším proudu, než 250mA na výstupu se tam objeví parazitní kmity.
http://postimg.org/gallery/8yom8qzk/ Obrázky jsou obráceně.
Ty se "100khz" ukazují samotné spínání, ty ostatní jsou při 1ms/dílek a ukazují ty parazitní kmity. Zatim jsem nepřišel na to, co by je mohlo způsobovat, nepomáhají žádné úpravy zpětné vazby. napájení je z baterie 12V 7Ah. Co by ty zákmity mohlo způsobovat?

Zaklapovací dvoudílný ferit třeba ze starého VGA, a přemisťovat po zapojení. První bych to šoupnul na vodič kolektoru.

místo té diody SB130 tam dej odpor 10 ohm a k napájení TLka paralellě 100 nF keramiku.

To bude buzením fetu.

Ani jsem si nevšiml, že tam není blokovací kond v napájení. To je taková samozřejmost, že se na to ani nedívám... Ten odpor by taky nebyl od věci. Udělá to dolní propust a odfiltruje rušení ze spínání v napájení, i když TL494 na to moc náchylná není. Ale určitě těch 100n tam být musí!

Tak už začal chodit hezky bez nestabilit.
- blokováky jsou samozřejmostí, měl jsem je tam už od začátku.
- přidal jsem 10ohm do napájení
- dělič pro snímání npětí jsem dal jinam - blíž k TL494
- vrátil jsem tam žlutobílou cívku, použil jsem 30z vinutí a odmotal jsem ty ostatní.
Nevim, co z toho pomohlo, nebo jestli jsem nepropájel nějaký studeňák, ale teď to jede v celém rozsahu stabilně. Děkuji za nápady. Další měnič už navrhnu zase o trochu lépe.
http://postimg.org/gallery/cmpjf9sw/
Zde je pohled na ten pekelný stroj, schéma podle skutečnosti (chbí mi zener 16V na gate) a průběh na cívce při 100mA na výstupu do LED a při 1,55A. Regulace už nijak extrabrutálně nekmitá, jen trochu mění šířku pulsu.
9.9V (test min napětí, sraženo 2x D) při 5,73A tam, 30,7V 1,55A do LED, to je 56,7 a 47,6W a hezkých 0.84% Účinnost ničí topící bočník 1.28W, větrák 1,2W a trochu ta cívka, ale je jen vlažná. Rozsah regulace 100mA až 1,55A s možností bliknutí 100% výkonem rozepnutím tlačítka.
Asi bych to měl dát na web

Ještě se chci zeptat "." na ten ferit, jak se s tím dělá a co tam mám vidět? Mám ho mít uzavřený nebo jen jeho polovinu? A kolik závitů cívky mi doporučíte?
Děkuji

Jj, ten hrejici bocnik to kazi, moderni drivery pro LEDky maj nakej snimaci zesilovac, takze jim staci typ. 0,2V ubytek...

Tomu tlku taky stačí v pohodě 0.2V. Jenže s tou regulací je to trochu problém.

RBMK: Pokud máte průběh na obrazovce, je ferit výhodný již v tom, že se nemusí nic rpzpojovat, a někdy ho stačí příblížit na vhodné místo, a hned vidíte že se oscilace zmenší. Pokud jsou nějaké horší stavy, stačí to zaklapnout okolo drátu. Víc závitů je třeba jen v málo případech. Pokud nemáte jádro, přebrušte na šmirglu nějakou feritovou trubičku, a složte dvě dohromady. To se pak dá nasunout bez rozpojení klidně i na nohu tranzisotru a pod.