Diskuze - danyk.cz

Ale trafo svářečky asi nění poddimenzované jako MOT, takže budeš svářet, velké trafo studené, MOT bude vařit A proč to chceš usměrňovat? Zhasíná ti oblouk při průchodu nulou? Jinak si tím vytvoříš jenom ztráty na diodách...

Core - usměrnit to chce proto, že se střídavým trafem se svařuje na hov*o a svár "teče"

rutilkami zavari aj 5 rocne dieta, zvar stoji za prd, prska, a je netesny, obsahuje strusku priamo v zvarovom kove. nepomoze ani DC.. solidne zvary sa daju robit bazickymi, tie potrebuje co najlepsie DC, ale tiez obtiaznost zvarania je tak 2x tahsia ako rutilky, no zvar skutocne drzi, je pekny, a tesny.. najlepsie na zvaranie su nerezove, sice stoja 10kc kus, ale je to 100 a 1, taktiez co sa obtiaznosti tyka

Core-> no nevím, myslím že trafo naší svářečky je možná víc poddimenzované jako MOT Každopádně počítám s aktivním chlazením obou traf. V práci jsem teď vařil s bazickými a na to že jsem svářečku neměl 3 roky v ruce jsem se divil, jaké pěkné sváry jsem udělal:-)

richard - ok tak to pak jo, když je budeš chladit

Svářím občas menší věci, mám již asi 30 let nezničitelný bolševický střídavý JIKOV. Elektrod jsem před mnoha lety koupil pod rukou asi 20 krabic, je to typ 2,5 mm ER117. Pokud se elektrody před svářením vyžíhají v troubě až smrděj, a místo sváření se předehřeje propanbutanem, řekl bych že není v běžných podmínkách rozdíl mezi stejnosměrným a střídavým poroudem. U těch elektrod na nerez bych si dával bacha na jejich značnou jedovatost při vdechování kouře, i když to s nimi jde snadno a kvalitně.

Chtěl jsem stavět svářečku ze 4 MOTů. Na 2 fáze nebo i na jednu s menším výkonem. Problém je: pokud chceš udělat aspoň trochu solidní cívku, tak se řezání do jádra nevyhneš a stejně se tam těch závitů při dobrým průřezu vejde málo. Samotný moty dávat paralelně je taky nesmysl, protože když zapalíš oblouk tak spadne jistič. Asi měsíc jsem si to plánoval a pak jsem se na to stejně vysral, MOTy si ušetřil na VN (bohužel ale jen 2). Mnohem líp vyjde počkat si na aukru na nějakej silnější transformátor (nejlíp starej z ČS), (nebo jen i jádro) a ten pak předělat na svářečku

No já teda nevím, ale při ceně dnešních svařovacích invertorů už bych se na trafo asi vykašlal. Hlavně kvůli hmotnosti a s tím zhoršené manipulaci a také kvůli komfortu, i ty nejlevnější čínské mají již dnes funkce jako anti-stick (proti přilepení elektrody) arc force (stabilizace oblouku při změně vzdálenosti elektrody od materiálu) , Hot-start (vyšší napětí pro zapálení) kontrola vstupního napětí a spostu jiných. a kdo s tímto jednou zkusí svařovat, pochopí proč se dřív pro získání DC svař. proudu používaly i ty šílené, hmotné a hlučné tzv. "Triodyny". I ten zmiňovaný JIKOV, začal v osumdesátých letech dodávat k těm svým transformátorům přídavné usměrňovače.
Jinak volba elektrody výrazně ovlivňuje vlastnosti a kvalitu výsledného svaru. Bazické (EB) jsou nejrozšířenější, avšak vyžadují striktně použití DC a velmi kvalitně a čistě předpřipravený materiál, naopak rutilové (ER) jsou vhodnější pro AC proud a snesou i trochu korodovaný materiál.
Fakt bych se na dobastlení něčeho k trafu vysral a podíval bych se po bazarech po invertoru. Cikáni tam toho nosí mraky a svářečku pak můžete mít doma v podstatě v šuplíku.

...pokud však přesto preferujete ekonomické hledisko nad provedením svaru - lze ještě doporučit následující:
http://www.youtube.com/watch?gl=CZ&feature=related&hl=c...

http://www.youtube.com/watch?v=KAplLEjTriE

http://www.youtube.com/watch?v=Md_IkRsZeaI

Triodyn jsem zažil taky, ovšem na to je doma nutná další garáž a elektroinstalace. Ovšem z čeho se sváří nejlíp, to jsou ještěrkové baterie. tam se dá krásně ocenit jak oblouk hoří při kolmo elektrody k povrchu přesně pod ní, a nakláněním se dá krásně štelovat tam kde je to třeba. V devadesáti procentech případů je to krásně zbytečné. Ty invertory jsou krásné do okamžiku, kdy v tom znenadání ťukne, prskne, zasmrdí to, a cikáni musejí přinést další. A tak nezbývá, než znovu ocenit pravidlo: Každá změna je buhužel k horšímu, i když se to zprvu nezdá...

Wehrner: to mě přímo nadchlo, rákosníci a mají takovou technologii, no posuďte sami parametry:
Duty cycle is 100% the machine can withstand long hours of operation without overheating and no gaps.
Voltage is 110 * 220 * 240 * 440 auto volt.
Cycle: 60~50 Hz
Welding Capacity: 200 - 500 amperes
Warranty: 0ne (1) year

a přívod je jeden drát a odvod taky

Kdyby někoho zajímalo co je vevnitř toho co poslal Wehrner, tak tady je část abstraktu z patentu. Obrázek si udělejte sami...
" A welding machine comprising a coil of wire being embedded within a cement block, both being enclosed within a PVC pipe, all being contained within a housing, said wire having both of its ends extending from said housing and are connected to attaching members opposedly held on said housing, a cord connected to one of the attaching member for connection to a single line of a power source and another cord connected to the other attaching member for connection to a welding rod, said welding rod adapted to be attached to the object to be welded and a ground metal bar, adapted to be buried on the ground, adapted to be connected to the object to be welded."

svařovací proud se nastavuje automaticky podle materiálu a elektrody Smůla, že se mu tam už nevešel anistick a arcforce

Wehrner-> cenu nad provedením určitě neupřednostňuji. Ale nedělám to na kšeft, ani moc často, tak se kupovat invertor prostě nevyplatí. Tu svářečku máme doma v dílně a použije se tak max. 1x za měsíc. V práci jsem trochu dělal s invertorem (Fronius) a výsledky mě nadchly, tak jsem se tomu chtěl s tím naším bazmekem z OBI aspoň trochu přiblížit
Diody (ČKD) mám, ostatní součástky na usměrňovač taky, tak proč to neskusit, moc mě to stát nebude. Ale když to nevyjde, tak se třeba jednou hecnu a ten invertor pořídím, protože s tou naší svářečkou se moc dělat nedá.

Do svareni nedelam, tak se zeptam uplne laicky, jak se u tech DC svarecek limituje proud? Pokud je tam za usmernovacem velky vyhlazovaci kond, tak to musi bejt pekna pecka, kdyz poprve strejchnu elektrodou. Bez kondu to nema smysl, to by proud padal k nule jako u AC. Filtrace tlumivkou, to by zas byla kupa zeleza navic. Leda u trifazoveho trafa s 3-f urmernovacem, tam nepada napeti nidky na nulu.
Jinak co sem si tak blbnul, tak bych rek ze neni problem natahnout oblouk i z nakych 30VDC, tak bych se nebal ze je potreba veci napeti nez pro AC...

Jj, na výstupu je ještě obří tlumivka. A proud jako takový se regujuje třeba rozptylovým trafem nebo řízeným usměrňovačem.

Natáhnout použitelný svářecí oblouk z 30V asi nejde. Před Jikovem jsem měl dvě serioparalelně spojená domovní trafa 220/24V 500W, a při elektrodách 2,5 mm to bylo na hranici. Dával jsem ještě na síťový vstup motorový kondenzátor 64M/600V, a na omezemí proudu 25m silné bílé 10A dvojlinky. Teprve potom to vařilo vždy ale asi jen 20 minut velmi dobře. Po dalších 20 minutách chladnutí se mohlo pokračovat. Pokud by to někdo zkoušel, dvojlinku bylo nutno před svářením rozvinout, protože mírně hřála. Nicméně jako příležitostná malinká domácí svářečka z 220V 10A rozvodu to bylo skoro ideální..