Diskuze - danyk.cz
Vlákno z kategorie: Hlavní diskuze
Celkem 35 odpovědí.loučák:
Nazdar, už se můžu postavit na nohy, tak pokračuju se stavbou elektrotraktoru. Zatím su u repase druhého motoru, ale sjeně už pomýšlým na to, jak to bude po elektrostránce vypadat. Mám k dispozici 3x 3kW motory 24V, Dva z převodovkou a na vlas stejné a jeden bez převodovky a je skoro sjený jako ty dva předchozí, ale nemá vyvedený zvlášť rotor a stator, má to oboje zapájený paraelně a vyvedený na dvou šrobech. No a ty dva myjí zvlášť vyvedený rotor i stator. Rozhodoval jsem se jak to zapojit a přišlo mě nejlepší dat to všechno sériově, no, příjde mě to logický, nebudou tam takový proudy, nebudou takový nároky na baterky, na spínání PWMky atd., ale co s těma statorama? Mám i u těch dvou zapojit statory paraelně k rotorům a spínat to PWMkou celý nebo se vyplátí u toho třetího odpárat rotor od statoru?
loučák:
Kbyby se mě povedlo upravit ten třetí motor, tak bych to udělal asi takle, ještě tam samozdřejmě není zahrnuto PWM buzení FETů, ale to už je deail, tady jen o tu silovou část
loučák:
no, vypadl mě odkaz na schéma http://dulaj.rajce.idnes.cz/elektrokara/#Motory_na_72V.jpg
aybac:
Záleží na tom jak je vinuto budící vinutí. Bude pro sériový, nebo paralelní provoz a NENÍ to záměnné. Poznáš podle odporu: paralelní - větší odpor (několik Ohmů a víc), sériové - malý odpor (pod 1R)
aybac:
A schéma je blbě. Hledej schema pro snižovač, s tím že využiješ indukčnost motorů.
loučák:
aybac -> jo, dobře, vyzkouším to, no podle mě je to snižovač podle typu C http://danyk.wz.cz/menice.html , ale je tam ještě ta ochrana FETů v podobě RC článku. Vlastě přesně takle byla řešená původní PWM teho vysokozdvihu ze kterého to je.
Radiátor -> ten FET je na 171A trvale a 600A pulsně ztráta cca 550W, hlavně stojí 120Kč jeden, tak si myslím, že na řízení 120A motorů by mohli 4 paraelně stačit, pokud dobře ošetřím ty špičky, aby nebyly tak prudký
Radiátor -> ten FET je na 171A trvale a 600A pulsně ztráta cca 550W, hlavně stojí 120Kč jeden, tak si myslím, že na řízení 120A motorů by mohli 4 paraelně stačit, pokud dobře ošetřím ty špičky, aby nebyly tak prudký
aybac:
Nesmí tam být ty elyty, diodu použij jednu na všechny motory, musí tam být blokovací kond, smyčka tranzistor-dioda-kond musí být co nejkratší motory můžou být dál
richard:
Ty nožičky mají 1,25x0,8mm = 1mm čtvereční.
To je sice pěkné že čip při teplotě 25°C, ideálním chlazení, ideálními parametry bla bla ... vydrží max. 171A (v praxi je to míň) ale nožičky by se za 10s ohřály o 1400°C
To je sice pěkné že čip při teplotě 25°C, ideálním chlazení, ideálními parametry bla bla ... vydrží max. 171A (v praxi je to míň) ale nožičky by se za 10s ohřály o 1400°C
loučák:
Jo, jachapu že to jsou údaje čipu ne celku, ale trvale poteče jedním 30A a to už by šlo. Ale mě teda vrtá hlavo, proč ty obrovský elyty byly paraelně k motorům v originálu?
aybac:
Oficiální limit pro TO247 je tuším 75A u seriozních výrobců (někde píšou až 120A ale to už je blbost). Kolik to vydrží DC proudu to se samozřejmě musíte dívat na údaj většinou při 110°C teplotě pouzdra, bývá to tak polovina až 2/3
loučák:
ok, tak co třeba 11 ks těhle http://www.tme.eu/cz/Document/385e20890408feac26a85badd... ?
Jo a mám takové tušení, že ty elyty paraelně k motorům měly význam, jen nevím jakej? Že ta původní PWMka nevydžela přisuzuju nějakému špatnému kontaktu ve stykaších, protože v tom vysokozdvihu v místě kde byly stykače byly přetavený 4mm plechy, tam byla nějaká strašná zrada, ostatně je tam pár fotek originál zdroje
Jo a mám takové tušení, že ty elyty paraelně k motorům měly význam, jen nevím jakej? Že ta původní PWMka nevydžela přisuzuju nějakému špatnému kontaktu ve stykaších, protože v tom vysokozdvihu v místě kde byly stykače byly přetavený 4mm plechy, tam byla nějaká strašná zrada, ostatně je tam pár fotek originál zdroje
aybac:
ty nohy jsou krátké, z obou stran se to chladí tak asi proto... nevím asi to budou mít nějak ověřené, Fairchild by asi nekecal ve svých datácích když jejich součástky používají profi firmy.
loučák:
no, tak tam dám asi fakt 11 těch malejch mrch a bude to. Jen zpátky k těm statorům, když si to tak zpětně promítnu, tak ty statory jsou vinutý pár závitů měděnou pásovicí izolovanou izolačkou. To se asi bude propojovat seriově. Jak teda obrátím chod motoru?
loučák:
No protože když přepóluju sériovej motor celej, tak se nic nestane, žejo, takže ten třetí motor budu muset stejně rozdělat ne?
aybac:
Jestli je sériovej ověříš ohmmetrem, u takovýho výkonu by to vinutí mělo mít pod 0,5ohm. Obrátit chod jde obrácením polarity buď rotoru, nebo (obou) statorů, jinak ne.
loučák:
jo, ověřím si to, jo a co tenhle FET http://html.alldatasheet.com/html-pdf/86660/IXYS/IXFN12... , zvládly by dva nebo tři paraelně ty motory v serii?
PTC 
:
: koukni se na svarbazar, tam se vyskytují/valy mosfety tuším 200-300A / 200V byly to takové menší cihly...
loučák:
pěkný hovádko http://ixapps.ixys.com/DataSheet/VMO1600-02P.pdf 
no, to je pravda, to mě nenapadlo že víc bude mít menší odpor, asi to dopadne s těma 11 malejma, tendle FET bude asi dost mastnej, špatně sehnatelnej a takový samý nevýhody, ale zajmavost pěkná, to si ani neumim představit čtvrtkilovej FET. A ty uváděný časy tr, td, ts, tf, ty se mění s teplotou? Já jen že bych si zkusil jen tak z nudy zakreslit teoretickej průběch proudu drejnem a zpočítat si ztráty, jen tak orientačně, co se protopí. Je mi jasný, že když budu spínat idukčnost, že ty moje nákresy budou orientační, ale jen tak že bych to zkusil. No a jakou vůbec použít nosnou frekvenci PWMky? 100Hz, 50Hz, teť nevím která lokomotiva má při rojezdu dokonce 300Hz. Tak co je ideální, nebo je to podle vlastností spínané zátěže vhodný zvolit? U té lokomotivy se dokonce mění ta nosná ve dvou krocích, při rozjezdu větší, potom menší, ono je to i slyšet ten skok, má to nějakej extra význam?
no, to je pravda, to mě nenapadlo že víc bude mít menší odpor, asi to dopadne s těma 11 malejma, tendle FET bude asi dost mastnej, špatně sehnatelnej a takový samý nevýhody, ale zajmavost pěkná, to si ani neumim představit čtvrtkilovej FET. A ty uváděný časy tr, td, ts, tf, ty se mění s teplotou? Já jen že bych si zkusil jen tak z nudy zakreslit teoretickej průběch proudu drejnem a zpočítat si ztráty, jen tak orientačně, co se protopí. Je mi jasný, že když budu spínat idukčnost, že ty moje nákresy budou orientační, ale jen tak že bych to zkusil. No a jakou vůbec použít nosnou frekvenci PWMky? 100Hz, 50Hz, teť nevím která lokomotiva má při rojezdu dokonce 300Hz. Tak co je ideální, nebo je to podle vlastností spínané zátěže vhodný zvolit? U té lokomotivy se dokonce mění ta nosná ve dvou krocích, při rozjezdu větší, potom menší, ono je to i slyšet ten skok, má to nějakej extra význam?milan:
hele nevím, ale co sehnat podklady k projektu EMA? tam byl tyrystorovej regulátor elektromotoru
loučák:
ono by to šlo s tyrystorama, to je jisté, dokonce mám i některé ty správný tyrystory ČKD, který by to bezproblému zvládly, ale to je jak ty IGBTčka, já je mám bez chladičů a takový hovadský chladiče na 200W aby to ideálně pasivně chlazený udrželo tyrytory na rozumné teplotě, to by byla zase šílená investice do chladičů + byly by potřeba ještě antiparaelní diody pro tyrystory, protože je nemají a to by taky nebylo nic levného a ty by ještě potřebovaly vlastní chladič, takže to je jen taková zdánlivá úspora
aybac:
nosná by měla být dostatečně vysoká aby nedocházelo k příliš velkému zvlnění v motoru, pokud máš L-metr dá se vypočítat, pokud nemáš, kolem 1-3 kHz by asi bylo vhodné ale bohužel to jde nejvíc slyšet... asi bych pak zvolil kolem 8 kHz, menší než 1 kHz můžeš použít jen když víš že to nezpůsobí příliš velké zvlnění v motoru.
loučák:
ok, příjde mě to taky rozumný ty frekvence, v tom případě se nabízí otázka na konstruktéry a vývojáře - proč 100Hz? No, přeměřil jsem ten motor co už je danej v kupě, sice takovým měřákem horší kvality, takže rotor 0,3R a stator 0,1R +- něco, z toho se dá usoudit, že to bude seriovej motor
loučák:
Když na tím tak přemýšlým, tak o to vlastně de, aby na tom motoru byly skoky a měl maximální krouťák i při malé střídě, protože když bude příliš nízký napětí, tak to na nízkých otáčkách nepotáhne, nebo jsem to pochopil špatně?
danyk 
:
: loučák>
já bych řek, že moment bude přímo úměrnej součinu proudu statoru a rotoru. Otáčky sou přímo úměrný napětí rotoru a proudu statoru.
já bych řek, že moment bude přímo úměrnej součinu proudu statoru a rotoru. Otáčky sou přímo úměrný napětí rotoru a proudu statoru.
aybac:
Otáčky sou nepřímo úměrný proudu statoru... Jinak ten motor samozřejmě bude při plným proudu mít plnej krouťák, nezávisle na otáčkách či napětí.Sériovej motor je pro trakci lepší, sám se odbozuje, tedy může pracovat při vyšších než jmenovitých otáčkách při jmenovitým napětí.
loučák:
danyk>
jo, u ss motoru jo, ale u seriového je proud rotorem a statorem stejnej, to bude jek píše aybac
aybac>
Takže je teda výhodný použít nižší frekvence nebo kolem těch 3kHz? Protože je jasný že když to bude teréní vůz, tak bude prioritou maximální moment, takže by bylo ideální, kdyby ta PWMka měnila hlavně otáčky, moment co nejmíň
jo, u ss motoru jo, ale u seriového je proud rotorem a statorem stejnej, to bude jek píše aybac
aybac>
Takže je teda výhodný použít nižší frekvence nebo kolem těch 3kHz? Protože je jasný že když to bude teréní vůz, tak bude prioritou maximální moment, takže by bylo ideální, kdyby ta PWMka měnila hlavně otáčky, moment co nejmíň
danyk :
: aybac>
sakra, teď to po sobě čtu ... chtěl sem napsat nepřímo úměrný a nějak mi to vypadlo
sakra, teď to po sobě čtu ... chtěl sem napsat nepřímo úměrný a nějak mi to vypadlo
aybac:
Osobně bych změřil indukčnost motorů a zjistil, jestli je možné použít PWM do pár set Hz. Pokud ne, tak bych ji asi dal cca 8kHz, možná 20 kdyby to tranzistor zvládl ať to není slyšet.
