Diskuze - danyk.cz

jo, nebijte mě za tak málo informací, já o tomhle vím v podstatě kulový, tak nemám na co se ptát...

Spíš něco samoladícího...

Když už to tady řešíte tam by mě to taky zajímalo. Nemáte někdo nějaký to samoladící schéma? samozřejmně funkční a pokud možno odzkoušené.

ty pomocný mosfety nemusej mít ty antiparalelní diody. A to buzení těch jejich gejtů je nějaký podezřelý... ty výstupy sou emitorový sledovače, jak se ty gejty budou vybíjet? . A navíc to GDT asi bude překmitávat, takže jeden výkonovej trand se zavře a druhej se pár ns na to na okamžik otevře (nebo dokonce se otevřou střídavě několikrát za sebou). A jestli do těch odporů 10R půjde 12V, tak to máš ztrátu při 50% střídě 7,2W na každej .

taky by mě to zajímalo. Já počítal s tím, že se to naladí trimrem a schová do skříně. Jakej v tom bude rozdíl?

Danyk> já to buzení GDT našel tady: http://elektrolab.wz.cz/?elektronika=indukcni_ohrev_2. Připadalo mi to ok, jen jsem vypustil ty bipoláry.

a ty odpory 10R co? Dát je pryč?

nějakej odpor v gejtu bych nechal. Zenerky bych tam taky nechal, ale musej bejt po dvou antisériově.

"Já počítal s tím, že se to naladí trimrem a schová do skříně. Jakej v tom bude rozdíl?" on je problém v tom, že s rostoucí teplotou, příp. vložením jiného kusu matroše se to rozladí oproti f0

PTC> no vidíš, tak daleko jsem ve svejch úvahách nedošel Takže čím to hnát?

Tož bych se podíval po něčem třeba s PLL 4046, http://uzzors2k.4hv.org/index.php?page=ihpll1 , tohle sme zkoušeli s Utaesem, mě to fachalo, jemu moc ne. Nyní tu mám postavené dolaďování s procesorem, funguje to parádně, ale není čas/chuť k tomu posbírat všechny podklady a hodit to na web..

Ještě jsem zapoměl, kmitočet tak 5-25 kHz, který je pro železo nejopptimálnější...

a tie VN trafa lezia vedla toho?

Ty trafa většinou poznáte podle toho, že mají žhavicí vinutí na porcelánové kostře. Pokud se to vyhazuje do sběru, tak z těch traf vyberou měď, takže již stejně nejsou k ničemu. Chtěl jsem tím jen podotknout, že VF kalit a nebo i pájet mosazí lze i velmi jednoduše a i velmi nízkými kmitočty.

Nejlehčí je použít 4046. Je třeba si dopředu rozhodnout, jestli bude silový LC obvod sériový, nebo paralelní. Rozdíl mezi nimi je totiž fáze proudu s napětím. Takže fázový zámek na 4046 se u každého zapojení aplikuje jinak.

Já používám k buzení polomůstku indučáku tohle http://choze.aspone.cz/hbd4030.aspx
a PWM beru právě z PLL 4046. LC obvod mám sériový přes toroidní trafo 8cm2. K omezování výkonu používám variak. Zatím jsem jen na 2.9kW. Nemám větší variak na 400V. Ale chci to dotáhnout na 12kW.

Tyhle polovodičový zapojení jsou geniální do té doby, než se to ocitne na dílně, a má se s tím skutečně pracovat v praxi / obsluha /..

Však na dílně se to ocitne jako komplet v krabici. Obsluha připojí napájení a zasune tyčku do cívky. Nic víc.
Ladí se to samo. Jen variakem nastavíš jak moc to má hřát.

PTC - ano, to uzzorsovo schéma funguje, ale vinu spíš dávám sobě, jednat jsem ideálně nepromyslel dimenzování budičů, gdt, jednat jsem si nemohl dovolit velký rozsah rozladění od f0 (kvůli pomalým trandům a jejich vysoké kapacitě gatu) atd...

- zkusím ještě jeden pokus, kdy ten nadproud a přepětí zavedu do enable vstupu těch budičů a ty posílím fetama,.. frkvence okolo 8-16khz a uvidim...

U té řízení té frekvence je ještě zajímavý prvek skinefekt, kdy při vyšších kmitoče tech třeba již z povrchu srší hořící železo a unvitř je to na poloviční teplotě. Železo má strašně nízkou teplotní vodivost, a tak se vyšší frekvence užívají spíše jen na povrchové kalení. Všechno je odedávna v tabulkách. Možná že dneska už staré poválečné tabulky vyhodili a o všem se bádá po šedesáti letech znovu...

Ten skinefekt je dost důležitá věc a také prakticky využitelná k povrchovému kalení.
vidět je to zde:
http://webpages.charter.net/dawill/tmoranwms/Elec_Ind9_...

hehe, tak takovej ohlas jsem teda nečekal Díky moc, hlavně Chozemu, PTC a panu Š. za postřeh o skinefektu (taky mě to mohlo napadnout). Dají se ty tabulky někde sehnat?

Já bych řekl, že to na tom výšeuvedeném odkazu asi není jen skinefekt, ale jen skutečnost, že nejvyšší intenzita pole je těsně u cívky, a do středu strmě klesá. ty jevy jsou šíleně složité, a nejlepší je zaplatit v kantýně nějakému starému dědkovi co na tom celý život dělá dva rumy a pět piv, a on vám o tom řekne ochotně všechno. Praxe je prostě praxe, a někteří moderní "vědci" praxí opovrhují, a tím se staví do role blbců. Já jsem se třeba po asi neúspěšném půlroku naučil během dopoledne VF přivařovat mosazí destičky na soustružnické a frézařské nože. Za asi deset piv....

Samo, že to není jen skinefekt. Ale dá se to tak demonstrovat. Když vyměníš cívku za menší - vyšší f0 - tak ty okraje budou ještě méně prohřáté.
Ale jde o to, jak píšeš ty. Vyrobit věc ve spolupráci s fachmanem. Tak je to se vším. Můžeš napsat operu, kterou nikdo nezazpívá

Intenzita pole uvnitř vzduchové cívky je radiálně i axiálně více méně konstantní (pro dlouhý solenoid). To povrchové ohřívání opravdu souvísí se skin efektem. Šíleně složité to není, existují celkem jednoduché vzorce na hloubku vniku, objemovou ztrátu způsobenou vířivými proudy atd.

Ta výšeuvedená cívka není příliš dlouhá, protože její délka nedosahuje průměru, a jednak má závity daleko od sebe.

Pokud byste použil v tomto případě lozenzovu plochou cívku se závity vedle sebe, tak byste skinefekt viděl názorněji, stejně jako kdyby se ten plech nahříval v cívce na stojáka.