Princip indukčního ohřevu je jednoduchý - pracovní cívka vytváří
vysokofrekvenční elektromagnetické pole a v kovovém předmětu uprostřed nebo v blízkosti cívky se indukují vířivé proudy,
které jej ohřívají. Na ohřevu se podílí i hysterezní ztráty. I pro malé cívky je potřeba proud okolo 100A,
proto je paralelně k cívce připojena rezonanční kapacita, která kompenzuje její
indukční charakter. Tento LC obvod se musí budit na jeho rezonanční frekvenci.
Budící proud je mnohem menší než proud, které protéká cívkou.
K buzení používám jednoduchý polomůstek s MOSFETy (s malým chladičem) řízený obvodem IR2153.
Pracovní frekvence se ladí potenciometrem do rezonance, což je signalizováno rozsvícením LED.
Frekvenci lze řídit v rozsahu cca 22 - 90 kHz.
Řídící obvod potřebuje pomocné napětí cca 14-15V ze síťového adaptéru, ale
vzhledem k odběru jen několik mA lze použít i jednoduchý zdroj se srážecím odporem nebo kondenzátorem.
Protože výstup polomůstku nemůže být připojen přímo
k rezonančnímu obvodu, je v sérii přizpůsobovací tlumivka. Ta má 14 záv. vinutých současně 4mi dráty průměru 1mm.
Jádro je feritové s průřezem středního sloupku 12 x 39 mm. Změnou
vzduchové mezery lze měnit výkon. Obvod se napájí přímo dvoucestně usměrněnou sítí
bez vyhlazení. Do série lze zapojit žárovku cca 1000W, která omezí proud při poruše nebo příliš malé indukčnosti tlumivky.
Žárovka se chová jako variátor. MOSFETy jsou umístěny na chladičích původně určených pro staré procesory.
Pracovní cívka je z drátu prům. 2mm. Cívka se po delším provozu rozžhaví do ruda. Lepší by byla měděná trubička, k té lze doplnit i vodní chlazení.
Cívka má 11z, průměr 23mm a výška 30mm.
Kapacita je vzhledem k velkému proudu sestavena
z mnoha kondenzátorů paralelně (nyní používám 37 ks paralelně, celková kapacita je 8u6).
Rezonanční frekvence je 44kHz.
Doporučuji také:
Indukční ohřev III. s IGBT
