English version

Vysokofrekvenční zdroj vysokého napětí

     Tento zdroj vytváří vysoké napětí několika tisíc voltů o frekvenci několika stovek kHz. Takové napětí se chová jinak než stejnosměrné vn nebo vn o nižší frekvenci. Proto s ním lze provádět pokusy, které s jinými zdroji provést nelze. Hlavní výhodou je to, že toto napětí díky povrchovému jevu nezpůsobuje téměř žádné elektrické šoky, takže se můžete dokonce dotknout výstupu neizolovaným kovovým předmětem (!). Vysokofrekvenční proud však má tepelné účinky, nelze se tedy výstupu dotýkat přímo (hrozí popálení).
     Zapojení zdroje je velmi jednoduché, jedná se o jednočinný měnič s MOSFETem buzeným pomocí velmi jednoduchého oscilátoru s obvodem 555. Na výstupu není žádný rezonanční kondenzátor protože jeho funkci přebírá jednak výstupní a Millerova kapacita MOSFETu a jednak vnitřní kapacita transformátoru. Pracovní frekvence se ladí do rezonance pomocí trimru. Při správném naladění vývod slabě srší. Odběr zařízení je cca 6A. Použitý MOSFET je typu N, např. BUZ10, BUZ11, IRF530, IRF540, IRFZ44, STP24NF10, nebo STP36NF06. Tranzistor musí být na chladiči, stačí však menší než ten na obrázcích.
     Výstupní trafo je navinuto na velké feritové jádro ze starého televizního vn trafa. Primár má 6 závitů tlustým izolovaným vodičem. Sekundár má 300 závitů průměru 0,4mm nebo méně vinutých např. na cívku od cínu. Vinutí je vinuto v několika vrstvách (v mém případě pěti). V každé vrstvě jsou závity vinuty pečlivě vedle sebe a nesmějí být nikdy přes sebe. Jednotlivé vrstvy vinutí musí být od sebe dobře izolované, např. proužkem vystřiženým z plastové láhve. Izolace musí sahat až ke kraji cívky a musí být alespoň ve dvou vrstvách, jinak dojde k průrazu. Vinutí se nevine samozřejmě až ke kraji, ale nechává se na každé straně mezera asi 3 až 4 mm. vinutí se musí zalepit izolační páskou, aby se nemohlo přiblížit ke kraji kostřičky. Pozornost je nutno věnovat také vývodům cívky a přechodům mezi jednotlivými vrstvami. V případě pěti vrstev budou na každé straně cívky 2 přechody a 1 vývod. Ty musí být vhodně rozmístěny, ideálně 120 stupňů od sebe. Uzemněný je samozřejmě spodní vývod cívky. S počty závitů můžete samozřejmě experimentovat, ale na primár nedoporučuji méně než 3 závity.
     Pokusy se zdrojem nebudu dlouze popisovat, k tomu slouží obrázky níže. Obrázky se stejně nejlíp čtou :-). Každý jistě přijde i na mnoho dalších experiementů.

     UPOZORNĚNÍ: Pokusy se zdrojem provádíte na vlastní nebezpečí a autor nebere žádnou zodpovědnost za vaše případné škody na zdraví, životě nebo majetku. Při doteku výstupu může dojít k popálení nebo úrazu elektrickým proudem. Se zdrojem nesmí pracovat osoby s kardiostimulátorem nebo jinými podpůrnými přístroji, ani se k němu přibližovat. Dlouhodobého působení vf proudů na organismus může mít nepříznivé účinky. Zdroj může poškodit blízké elektronické spotřebiče a přístroje. Při provozu také dochází k silnému rušení rozhlasu a radiového spojení.


Schéma zapojení vysokofrekvenčního zdroje vysokého napětí.


Obrazec desky DPS a osazovací plánek. Zde jsou soubory pro stažení: obrazec desky pro tisk v PDF a osazovací plánek v Eaglu. Za zaslání obrazců děkuji Temsimu.


Celý zdroj s baterií. Lze ho ale napájet i stejnosměrným zdrojem 12V s uzemněným výstupem a povoleným proudem alespoň 7A.


Trafo.


Elektronika (dosti odbytá, navíc zapojení bylo několikrát měněno).


Nepovedená cívka, měla jen jednu vrstvu izolace a nepřežila dlouhodobé pokusy.


Zdroje drátu na sekundár: vpravo je primár z vn trafa z tv Athos (50.léta), vlevo je svislé vychylovací vinutí z o něco novší televize.


Výboj do šroubu. Opravdu to nic nedělá:-)


Sodíková výbojka (SHC 150W)...


A ještě jedna (SHCP 110W).


Modravý rtuťový výboj v čiré zářivce.


Klasická zářivka.


Koruna česká.


Rtuťová výbojka RVL-X 80W bez vnějšího skla.


Velká doutnavka (svítí už při přiblížení k trafu).


Xenonová výbojka.


A žárovka 200W jako plazma koule. Při takto vysoké frekvenci jsou ale výboje mlžné a nepřipomínají blesky.



zpět na úvodní stránku