Rentgenky se špatně schánějí a jsou drahé. Jako slabý zdroj RTG záření se však dá použít téměř jakákoliv
baňka s vakuem, ke které je připojeno vysoké napětí nad cca 20 - 40kV. (Záření sice vzniká i při nižším napětí, ale
má příliš nízkou energii na to aby prošlo pouhým sklem.) Baňka musí snést vysoké napětí a nesmí docházet k průrazům uvnitř ani vně
baňky - vývody tedy musí bý dostatečně daleko od sebe, totéž platí o elektrodách. Nejvhodnější jsou vn diody a triody ze starých TV.
Vhodná je např. DY86, DY87 nebo 1Y32T (přímo žhavené vn diody, které se používaly k usměrnění vn do 18kV v televizorech).
Já jsem použil DY87. K napájení používám regulovatelný zdroj ss vn 5 - 50kV s proudem až 1mA. Zdroj využívá
IHVT (integrované vn trafo) z monitoru. Zdroj se napájí z 12V a odebírá při běžném provozu max. 5A.
Pro testování elektronek a nastavení vhodného napětí je nutné zdroj vybavit měřícími přístroji pro měření proudu
a napětí. K měření napětí jsou využity odpory s celkovou hodnotou 400M uvnitř IHVT.
Vn dioda se ke zdroji připojuje reverzně, tzn. katoda na + a anoda na -. Je to nutné, protože pokud by byla zapojena v propustném
směru, měla by příliš malý vnitřní odpor a při připojení vn by procházel tak velký proud, že by se zakrátko zničila, či by došlo k přetížení zdroje.
Elektronka začíná znatelně vyzařovat při napětí cca 30kV, Při 38kV již vyzařuje mnohonásobně silněji. Mě se nejlépe
osvědčilo napětí 40kV (odběr je cca 180uA, výkon 7,6W). Jiné kusy této elektronky se však mohou lišit (jiný stav vakua) a proto tyto údaje berte jen jako orientační.
Pokud je elektronka pod napětím, je nutné se chránit před zářením. Já používám olověnou trubku se stěnou 3mm.
Záření vychází hlavně ze strany otvorem v trubce, mírně i v obou směrech osy trubky. Ani v jednom z těchto tří směrů se
nidko nesmí nacházet, když je připojeno vn. Měly by být také stíněny dalším stíněním. Stíněn by měl být i celý prostor, kde je prováděn pokus.
Přítomnost silnějšího RTG záření je možné zjistit pomocí digitálního fotoaparátu. CCD prvek je na něj
mírně citlivý. Pokud na foťák při focení snímku působí záření, objeví přes celou plochu fotek náhodně rozmístěné tečky. Pro lepší zřetelnost
teček je objektiv zakryt. Pokud stejným způsobem natočíte video, budou přes něj běhat tečky.
Pozor! Pokud se tečky neobjeví, není to záruka, že nevzniká žádné záření! Záření není dost silné pro vytvoření fluoroskopických
snímků snímaných digitálním fotoaparátem ani s dlouhou závěrkou, ale bylo by možno jej použít pro expozici filmů.
Expoziční doba by však pravděpodobně musela být řádově několik minut.
