• Hlavní diskuze. Tato kategorie slouží jako hlavní diskuzní fórum a návštěvní kniha k webu danyk.cz
• Umí BBCode tagy:
[b]tučně[/b],
[i]kurzíva[/i],
[s]škrtnuté[/s],
[code]kód[/code]
a označování odkazů.
• Všechny kategorie kromě Písečku jsou jen pro schválené uživatele.
Pozor - za spam nebo nevhodné zprávy Vám bude zrušen účet.
sory mě se nevím proč (debilní W7) vypíná psaní příspěvku, a zase zapíná. prostě mi to vynechává písmena uplně všude kde to de. pokud pišu z XP tak to je v pohodě.
bohužel to po sobě přečtu. nemám to problém přečíst ani po vás pokud slovo nepišete pozpátku. to nepřečtu (přečtu za delši dobu)
prostě potřebuju zdroj konstantniho proudu pro led 3W z 1-2 članku NI-MH.
(tentokrat sem si to dukladně přečetl, jestli nechybí písmenko)
danyk: toto feritove jadro: http://www.tme.eu/sk/details/e65_32_27-3c90/feritove-ja... by mi na tr1 stacilo ? a plz vinutia si vynul akym priemerom medi, pripadne nemas nejaky vzorec na vypocet trafiek pre spinane zdroje pocet zavitov, pripadne velkost jadra vopred dakujem
Proč si myslíte že někdy svítí sklo elektronky na modro? Nejbližší jev co jsem našel je http://en.wikipedia.org/wiki/Cathodoluminescence ale to vyžaduje luminofor... nebo že by sklo fungovalo taky jako luminofor?
Někdy v elce svítí blbý vakuum. Ale může svítit i to sklo. Asi se fakt chová jako luminifor, i když s hodně malou účinností. Když se třeba v obrazovce vychýlí paprsek za roh - až na holý sklo - tak to tam taky slabě modravě svítí.
prdec, je to prirodzeny jav aj u elektronky s perfektnym vakuom, elektrony ktore utiekly zo systemu narazaju na sklo, preto to svetielkovanie, dokonca udajne az 5% anodoveho prudu tecie po skle.
pro Cerenkovo zareni kdyz bude mit sklo index lomu 1,5 musi mit elektrony kinetickou energii vyssi nez 174,6keV kdyz bude index 1,9 pak energie musi byt vyssi nez 89.97keV -- to mi reknete kde vemou tak velkou energii?
Jj elektrony, taky je videt ze to vrha jakoby stiny od anody, ze je to jen na nekery mistech banky.
>aybac
dobry RF plamen, to je base-feed s nakou odbockou pro g?
To je nahoda, zrovna sem to vcera posilal kamosovi, ale jako video na IT: http://www.youtube.com/watch?feature=endscreen&NR=1&v=5...
Jak je na tom ta tropikalizace, tak z toho se dostavaji soucastky fakt hodne blbe, ale tohle jednoznacne nechat jako muzejni kousek :)
Zdravím
chcel by som sa opýtať, či by ste nevedeli o nejakom obchode, kde by sa dali zohnať takéto reproduktory?alebo aspoň čo najviac podobné
[url]http://viewitem.eim.ebay.cz/2PCS----Mobile-Phone-Bell-M...[/url]
ideálne by bolo ak by to bolo na SK a ešte lepšie CZ mne sa to nejako nedarí nájsť.
Ďakujem veľmi pekne
Různé GMC ukazují v elektrostatickém poli zejména střídavém u třeba tesláků stejně jako digitální foťáky různá hausnumera. I když ta zelená barva skla při výbojích je zajímavá.
Zdravím, bude toto přerušení u 8051 vnějším zdrojem na vstupu INT0 a aktivací do log0 fungovat??
ORG 0
JMP START
ORG 30H
START:
SETB EA
SETB EX0
SETB PX0
CLR IT0
COSI:
Cosi ci vykonává hlavní program
JMP COSI
;---------------------------přerušení----------------------------------
ORG 0003H
PUSH ACC
PUSH B
PUSH PSW
obsluha přerušení
POP PSW
POP B
POP ACC
RETI
-> PTC: Jasný, ale já myslel přímo do knihy. Změna fontu části komentáře by asi nebyla zas tak složitá. A na netu se daj stáhnout přímo zvýrazňovače... Ale to jen tak bokem. Samozřejmě že lze použít jinou službu na netu. Případně zkopírovat kód třeba do PSPadu
>aybac
tak monospace font se da vyuzit i na jiny veci nez vypis programu (a navic uC se tu probiraj dost casto)
a danyk s tim ztracet cas nemusi kdyz by bud otevrel kod a nebo pripravil API aby to mohli doprogramovat jini nebo neverejne by se s nekym domluvil (moznosti je dost) protoze vylepsovat se kniha da porad napriklad ten regularni vyraz na odkazy sice nevim jiste jestli muze bejt v URL zavorka ale neni dobry kdyz ji to sezere na konci ...
tak ta zavorka tam bejt muze ...
navic by tim nemel zabit nejake velke mnozstvi casu (kdyz nebude vynalezat kolo -> http://php.net/manual/en/ref.bbcode.php )
LOL, dobra recenze, to rekli na plnou hubu http://diit.cz/clanek/sony-cyber-shot-dsc-h200
vicemene si myslim o tech MP totez a popravde by mi i na zrcadlovce typu EOS 600D stacilo tak do 12MP misto 18MP, ale precejen je tam kapanek veci snimac...
podle mě, kdyby z toho snímače vyhodili low-pass filtr a optimalizovali výpočty tak, aby to sčítalo okolní pixely jednotlivých barev nějakým lepším způsobem na výsledné rozlišení cca 6Mpix, tak by to podle mě fotilo celkem hezky.
spis by to mohli vyuzit ke zvyseni dynamickyho rozsahu - napr. ze 1 makropixel by se skladal matice 4x4, kde by kazda cast byla pokryta jinak propustnym filtrem, takze ty hodne zatemnene pixely by nesly informaci o jasech a ty zcela odtemnene o stinech, takle by byly treba 4 stupne ztmaveni. Software by z toho pak vypocital HDR obraz s nizsim rozlisenim, ale mnohem lepsi kvalitou. Myslim ze v dynamice este stale klasicky film vitezi...
>Ladik
To byla pripominka k tomu EOS 600D ?
Kamos si ho uz koupil, takze sem slysel jeho nazory a videl ukazky. Fakt je takovy, ze oproti 350D sum na zakladni ISO100 mirne vzrostl, ale naopak od ISO400 vejs je znatelne nizsi bez u 350D, takze takova tragedie to neni, jen rikam, ze pro me takovy mnozstvi pixelu je spis otrava - znatelne to zvysuje naroky na vykon PC pri zpracovani RAW. Nefotim na velkoplosny plakaty nebo tak, takze nepotrebuju extra rozliseni. Do jiny znacky jit nechci, uz mam koupeny canoni objektivy
myslíte že "šamot", materiál na vložky komínů (dá se sehnat i v trubkových tvarech) by šel použít pro výrobu TC sekudárů? Na wiki jsem našel že tam můžou být kovové příměsi, jinde zas píšou že to je podobné keramice, ale nikde jsem nenašel jeho elektrické izolační vlastnosti - co myslíte?
Na wiki a zrovna fotka kruhového tvaru. Ale píšou tam že se to prodává i ve formě prášku k odlévání. Píšou tam i o těch příměsích. Ale je to wiki, kdo ví. Já s tím nikdy do styku nepřišel.
Já mám šamotový prášek, který se smýchá s vodním sklem a do druhého dne vytvrdne, neřekl bych, že tam bude namíchán nějaký kov (přecijenom má to snášet šílené teploty), já z toho plánuju v budoucnu dělat pánvičky do indukčáku (je to docela tvrdé, když to ztuhne, ale křehké)
Mě PVC už nestačí dlouho Jde o to že dělám výkonové TC, CW nebo půlvnný provoz a často vysoké frekvence, není problém tu cívku ohřát na 150 °C a to z PVC roury už jaksi bude jen louže
Kontaktuj Helmuta, opravare kominu
Ja bych to z toho samotu nedal, to bude krehky... Silon imho taky teplo moc nema rad, leda tak teflon, ale to nevim jesi se dela takle trubkovej. Hele a ty si prece mel sekundar na keramice ne (naky teleso z reostatu) ? Este bysla naka kameninova odpadni roura. BTW zajimalo by me jak resis prodlouzeni dratu pri ohrati, to z te trubky musi sjet. A lak kery vydrzi takovou teplotu teda nevim, to leda naka specialita, kerou se dela treba nepajiva maska na pcb...
RayeR: Jo mám sekundár na keramice, ale blbě se to shání a ještě blbějc se s tim dělá, to je snad tvrdší než jakákoli ocel. Prodloužení drátu neřeším, zdá se že když je nalakovanej tak drží, ale napraskl mi spodek té keramické roury kvůli pnutí dřevěnýho špalku co je v ní vlepenej
Kdysi jsem pekl laky v troubě, akrylát ve spreji a 2složk. epoxid dávaly bez problému 200°C, je otázka co by to udělalo za delší dobu ale tak dlouho stejně TC nejede... Syntetika to taky vydržela ale trošku zežloutla.
S tou teplotou sice roste odpor, ale roste i součinitel přestupu tepla (klesá tepelný odpor) a větší část ztrát je stejně asi vířivého původu, což nevím jak se mění s odporem drátu. Při vyšším odporu je větší hloubka vniku, takže se to trošku bude kompenzovat...
RayeR> ve fabrice se ze silonu dělaj spešl články na řetězy pro transport kulatin, aby se to po válcování neomlátilo. Celej den, každý dvě minuty (jak kde) do toho třískne třistakilová tyč, tažením ohřátá na dobrejch 100°C, a tak dvě minuty tam sedí, než pila zpracuje tu předchozí. Ještě jsem neviděl, že by se to měnilo. No, já jsem toho názoru, že silon přežije všechno, ale o tom, jak se to bude chovat při xkV/xKhZ, se dá polemizovat
No ja nevim tady http://www.ebk.cz/technicke-plasty/silon-polyamid-pa-6
pisou: "dobrá chemická odolnost"
Teplota tavení: 215-230°C
otazka kolik je teplota meknuti, kdy zacne dochazet k deformacim
>aybac
kdyz sezenes ten valec z reostatu, tak uz ho snad nemusis dal opracovavat, priste to holt bude chtit nake pruznejsi ulozeni. myslim ze je to to nej co muzes sehnat. To mas teda odolnej lak, me se zacly delat bublinky a myslim ze to nebylo ani 100C...
Bylo to moc dlouhý, sekundár 6 x 50 cm jsem fakt nechtěl Lak dělá bublinky jen pokud není zatvrdlej, třeba ten epoxid když zatvrdne tak to má prakticky konzistenci skla, to by dřív popraskalo než by se tam udělala bublina...
ayer - dobře, je to možné, přesně jsem to neměl jak změřit, ale měl jsem ze silonu udělané taková pouzdra pro válec na laminátor a zhruba u 200°C se zažal zasekávat a zapejkat, takže možná záleží typ od typu a konkrétní složení, nebo jsem špatně měřil
- ještě mi napadá, co teflon? každopádně bude pekelně drahej
aybac: kdybys měl zájem, tak bych ti přenechal na testy nejspíš silonovou trubku o rozměrech cca: D=8 h=20, stěna 1cm, akorát to má zhruba v půlce výšky dírku "skarznaskrz" o průměru asi 5mm
Pokud kouří novodur a pod, kdysi jsem tady psal o formerech na cívky z uříznutých skleněných lahví, například od vína, a nebo minerálky. Vyhovujeto i na tesláky na 28 MHz, koncové stupně vysílačů a podobně. Na 28 MHz se peče už i pertinax. Flaška se dá nahoře odříznout kotoučovou diamantovou piulou a nebo jen opuknout žhavým drátem, a pak zabrousit. Pokud je nutno mít to vzhledné, uříznou se stejné flašky dvě, a nalepí se na sebe třeba epoxidem. Vzhledem že jsem o tom psal asi před dvěma lety, je zřejmé, že lidé jdou konečně na vyšší frekvence...
Epoxidu je tam tenká vrstvička, a jeho VF vlastnosti jsou i na 50 MHz výborné. Toho skla se každej bojí, ale kdo se s ním naučí dělat, použije ho pak vždy kdy je to možné, a je třeba něco kvalitního. Pokud pracujeme se sklem, je nutná pečlivost a rutina. Já jsem si kdysi sedl na týden na fakultě u skláře, a naučil se všechno potřebné. Řezat trubky patří mezi triviální práce, které dělají učedníci. Daleko lepší jsou třeba zátavy. Vezměte si molybdenový drát ze žárovky, a zkuste si z druhé žárovky udělat diodu nebo triodu. Až naměříte první charakteristiku, budete vyučen....
aybac: Včera to nějak zapadlo, ale rád bych se o tom dozvěděl něco více. Napsals: "BTW IGBTčka se doporučuje vypínat záporným napětím, tedy nula na hradle během deadtime (a zde nejspíš po celou dobu vypnutí) není zrovna ideální." Já jsem v žádných materiálech nic podobného nenašel.
Přiznávám že tohle zrovna nám říkal učitel, kterej ale jinak vypadá že se v tom dost vyzná. Možná to bylo čistě z důvodu dodání většího proudu během plata a zajištění 100% vypnutí, ale pokud si pamatuju tak možná říkal i něco o zmenšení možnosti "latchnutí" (nevím jak to říct česky - sepnutí parazitní tyristorové struktury). Ale možná to taky platilo jen pro prehistorický cihly Zkusím se ho někdy na to zeptat.
Právě bych tu chtěl budit nějaké cihličky a řešil jsem jak během DT nacpat do G aspoň -3V, ale jednoduchý úkol to neni tak se na to možná taky nakonec vyprdnu...
Kdybyste chtěli, tak tady mám obrovské IGBT cihly z tramvají (tak 20x20cm, dva IGBT v jednom pouzdře), ale i s originálníma a funkčníma budičema z tramvají (dokonce jsou prý extra pro mne odzkoušený :-) ). Můžu to dotáhnout do prahy a někdy oměřit (když mi s tím někdo pomůže), jak to dělají profíci...
Ja bych rekl, ze je to dobry budit symetricky i kuli sumovy imunite, protoze skrz kapacitu Cdg se tam na hradlo bude dostavat bordel kerej muze trand poodevrit nebo i nechtene sepnout a zalezi jen na vystupnim odporu budice co bude schopen absorbovat. Pokud budu mit tech -15V, tak to mam zavreny poradne na sichr, je jedno jesi to bude -10 nebo -20. Taky to asi bude snizovat zbytkovej proud Ids.
Jinak to latchnuti tusim zavisi hlavne na di/dt spinanyho proudu...
http://hackaday.com/2013/01/09/ben-krasnow-builds-a-ct-...
Objevil jsem, že ben krasnov doma udělal diy CTčko. Co mě na tom ale zaujalo, že ten software na zpracování do nějakého 3D modelu, je zdarma (slicer.com).
Danyku, až někdy pujdeš do KFC, nechceš zkusit hodit stehno před rentgenku, nechat to párkrát pomalu orotovat a potom tím zkusit zpracovat?
Možná že by to před foťák chtělo nějaké olověné sklo, aby tam nebyly tečky od RTG, ale jestli to stehno necháš orotovat víckrát, tak by mělo stačit ty snímky potom složit a ty tečky vyloučit... Jenom to chce, aby to stehno bylo celkem pevně upevněný na tom motorku
Ad tento link http://danyk.wz.cz/rtg8.html
"Další experimenty a články o RTG již nebudou. Prosím, nepište žádosti o zrentgenování tohohle a tohohle - pokusy byly provedeny jednorázově a nebudou opakovány vzhledem k velké náročnosti zajišťování jejich bezpečnosti.".
// už sa mu nechce vyťahovať tie ťažké olovené pláty..
Asi si myslel slicer.org , slicer.com presmeruje na dáke krájače salám.
Alternatívou k olovenému sklu by mohlo byť kamerovanie RTG kazety cez nejaké zrkadlo, myslím že mi to už niekto radil na icq.
Alebo pokus odstrániť tie zrná softwarovo, obvykle bývajú buď modré, červené alebo biele (závisí od kamery) - zelené som ešte nevidel, teda pri použití zelenej RTG folie by to nevadilo a prešlo by to cez nejaký filter.. a potom do čiernobiela/negatívu
PATOLOG: aha, škoda, to jsem nečetl, no ani se mu nedivím, tohle tady byl jenom nápad, kdyby ho to zaujalo.
Já měl přístup jenom k takovejm těm nežhavenejm rentgenkám ale s pochybnym stavem a rhumkhorfem se nám z toho nic vyloudit nepovedlo, tak jsem toho nechal...
Neni treba zbovu skenovat - stacilo by zpracovat to danykovo video. Jen by to chtelo odhadnout vzdalenost zarice od cile. Pak uz je to jen integrace pomyslnych paprsku z nasnimanych pixelu do 3D matice, pak filtr a je to doma.
Tak jsem po dlouhé době přidal něco na web. Jde o budič do právě vyvíjeného indučáku, ale protože se to hodí i jinak, je to samostatný článek: http://choze.aspone.cz/hbd4030.aspx
>choze
dival ses na vystup osciloskopem? zajimalo by me, jesi tam uvidis ten deadtime i v pripade, ze sekundary GDT zatizis kapacitama. Me to ten prubeh vyhladilo. Proto bych to ted delal jinak - pouzit oddeleny GDT pro hodni a dolni trand (a rovnou uz jako full bridge)
Samozřejmě je to otestováno i s kapacitou i s IGBT polomostem v indučáku 2.5kW. Kondik jsem s tím krmil bez jakéhokoliv problému 22nF. Nejvíce záleží na tom trafu. Použil jsem toroid z hmoty 3F3. Možná jsem to i přehnal, ale šlo mi o to, aby ty pulzy byly co nejvíce hranaté. A jsou hezké dost. Jinak jako fulbrige stačí přimotat další dva sekundáry a tvarovače a je to. Žádné další obvody navíc.
Ten indučák chystám jako seriál na web. Ale protože jsem ženatej a mám děti, tak ho dělám už rok a ještě asi tak rok dělat budu.
Ještě mě napadlo, žes měl asi problém v tom, že driver nebyl schopen dodat pořádný proud. Nebo moc závitů na GDT. Jinak si neumím vysvětlit, proč by se to mělo vyhladit. Já s oblibou používám drivery UC3710 a UCC27322/21. Jsou rychlé a dávají 6-9A pulzní proud. Když dobře uděláš trafo, tak není boha aby to nešlo.
BTW IGBTčka se doporučuje vypínat záporným napětím, tedy nula na hradle během deadtime (a zde nejspíš po celou dobu vypnutí) není zrovna ideální. Platí to teda hlavně pro větší "cihly" ale i u malých TOček bych to radši dělal.
Tak přiznám se, že o tomhle jsem v životě neslyšel.Ale ten tvarovač vybije gate spolehlivě. Všechno hezky funguje. I v zatížení (když tranzistory spínají nemalý proud).
Nevím zda vím co je to rozšiřovací jev. Ale s tímhle pojmováním jsem měl problém už na VŠ. Obecně známým věcem tam říkali tak, že jsem z toho byl poněkud rozpačitý. Mám podezření, že to dělali jen proto, aby si akademici připadali důležitěji než my "jenom" studenti.
Nicméně tento driver jsem navrhnul, zkonstruoval, ověřil a publikoval. Používám ho ke krmení výkonového IGBT polomostu spínajícího zatím jen 2.5kW. Bude sloužit ke spínání 6kW,
Věřím, že tam dead time je, když je to "jenom" na 40kHz. Horší to bylo, když jsem se pokoušel DT procpat přes GDT na 350kHz, namotal jsem snad 30 trafíček a ani jedno nevyhovovalo...
No jde o to že rychlým spínáním se tranzistor může zničit, ne jen překmity na parazitních indukčnostech ale taky kvůli tomu rozšiřovacímu jevu - vrstvička G má odpor, když se tranzistor spíná moc rychle tak se nejdřív vypne prostředek čipu a pak okraje, zapíná se opačně, pak podle ostatních parametrů se přetíží buď prostředek nebo okraje čipu... myslím že 99,9% lidí o tomto neví, snaží se vypínat FETy a IGBT co nejrychlej a pak to po chvíli bezdůvodně odejde... Neznám jiný název pro tento jev a BTW na školu taky moc nehraju, ale pár užitěčných věcí jsem se tam už dozvěděl.
PTC: Tak tos asi motal špatně. Já například udělal trafo pro spdif (3Mhz) a signál je přesně jak na vstupu tak na výstupu. U traf je třeba něco vědět o magnetizačním proudu, sycení a závislosti sycení na frekvenci. Např. při 40kHz můžeš jádro sytit na 200mT, ale při 100kHz už bys neměl jít přes 50mT. Musíš si to prostě navrhnout přesně na to co potřebuješ. Hele, když trafo funguje pro ethernet, kde jsou rychlosti mnohem vyšší, tak chyba asi bude jinde. Tenhle driver je navržen pro 40-100kHz. Rychleji už IGBT spínat nechci. Nicméně s vhodným trafem bych dal klidně Mhz s mosfetama.
ayback: no o tomhle jsem nevěděl. Vypadá to podobně jako skinefekt - teda jen pro demonstraci. Já se při návrzích snažím spíše věnovat tomu co popisují výrobci součástek v apnotech. Takže Millerův jev, zbytkový proud atd. Prostě když něco vyrábím, tak to nedělám metodou pokus omyl. Na to skutečně nemám čas s rodinou za zadkem. Takže každá minuta je drahá, proto radši všechno vymyslím a vypočítám, než abych zkoumal, proč mi explodujou tranzistory.
Já mám dost podobně buzené IGBT tranzistory v SSTC (plný můstek IRG4PC40W), nízkoindukční návrh (teda 100% to není tady by asi mohla být jediná chyba), stínění a oddělení, nadproud, deadtime, tranzistory 40Adc/160Apk a při 22Apk mi po chvíli odešla půlka mostu. Je to tak rok zpátky, teď bych takové zapojení už asi nepoužil
>PTC
Jo to byl muj pripad taky, 400kHz a deadtime asi 50ns. Bez zateze krasnej prubeh s viditelnym DT, po zatizeni klesla strmost hran a DT zmizel...
>choze
Drivery mam 2*UCC27322, takze s vystupnim proudem problem nebude, trafo sem ladil, takze zavity uz ubirat nemuzu pac bych presytil. Ferit je to kvalitni na vysoky f.
Tech tvys 40khz je o rad jinde, takze DT predpokladam kolem 0.5-1us, tam uz se to vypropaguje. Problem vidim v tom, ze behem DT je primar GDT jaksi bez kontroly. IMHO tak bude lepsi, kdyz primar GDT bude vzdy na + nebo - Vcc a DT se udela mirne odlisnou stridou. Vymysleny to mam uz davno, jen to vyzkouset...
Jinak ethernetovy trafa bych do toho nemotal, myslis ze ti na 100Mbit siti chodi po dratech obdelniky jak ze skatulky? Asi tezko, navic je to signalova aplikace a ne prenaseni x amper, takze linearita je taky jinde...
>aybac
vim o cem mluvis, uz si nespomenu pod jakym nazvem sme to brali, neco jako lavinove prostorove sireni ionizace. Ale resilo se to hlavne u velkych tyristoru typu CKD puk, kde uz byly primo ve strukture polovodice udelany opatreni pro rovnomernejsi a rychlejsi sireni, takze se divim ze by to byl problem u malejch IGBT s cipem cca 7x7mm...
Navic tady je to o kompromisu, kdyz budes spinat pomalu, tak zas behem toho transientu kdy je trand v analogovym rezimu tak uvnitr cipu obrovsky narusta ztratovej vykon, kerej se diky tepelny impedanci junction-case-chladic nema kam vyzarit a hrozi lokalni prehrati, takze si moc nevyberes. Ja sem vsadil na to, je u tech svejch rychlejch IGBT zadny zpomalovani, zadny RC clanky ani odpory do gate nedavam (staci vystupni odpor budicu + nenulova rozptylova inukcnost) a chodi to celkem dobre, provozuju to uz mnoho let a ty IGBT co tam sou, sou stale puvodni
Tohle spíš nesouvisí s ionizací tolik jak s rozprostřeným RC vedením které tvoří kapacita G a odpor vrstvičky G. Jako jo, klidně to může fungovat i bez ohledu na toto, ale s cihlama za litr bych si asi nedovolil prasit
PayeR: No já nedělám tesláky, takže se nepohybuju na tak vysokých frekvencích. Dělám tak do 100kHz-150kHz. Více nepotřebuju. Ale pozor! Primar GDT není během DT bez kontroly. Protože v případě DT jsou jeho oba konce na zemi, poněvadž jeden konec je dole a čeká na vypnutí druhého. Ten se vypne a pak jsou oba dole po dobu DT. Po tuto dobu dochází k demagnetizaci jádra. Poté se druhý konec přehoupne nahoru a jádro se začíná magnetizovat opačně. Zde bych tedy viděl problém v použitém feritu. Protože ferity s nízkou permeabilitou akumulují energii v jádře - proto jsou vhodné na tlumivky. Zatímco u transformátoru je to spíše na závadu. Při použití vysocepermeabilní hmoty dojde ke spolehlivé demagnetizaci mnohokrát rychleji. Takže DT může být krátký.
>aybac
Aha takle, ale sireni v takovym vedeni na p[ar cm musi bejt prece rychly v radu ns. To si myslim ze ta postupna ionizace je veci problem, ale nejspis se tyka hlavne/jen tyristoru. Tam se jednalo o casy radove us. Navic u vecich kostek se pocita s mensi pracovni f (motoraky par desitek kHz), takze tam si muzu dovolit trochu zpomalit hrany, protoze ten transient kratsi cast cyklu nes u SSTC.
> choze.
Jo mas pravdu, to sem nenapsal uplne nejlip, ano primar GDT je v dobe DT teoreticky zkratovany budici. Ale v praxi tomu stoji v ceste ta rozptylovka a vystupni odpor budicu a dalsi... No na tom jadre asi neco bude, je zas potreba vybrat naky kompromis. Ja sem asi moc uprednostnil VF ferit kuli malym ztratam pri penosu vyssich harmobichych (GDT musi prenyst nejen zakladich 400k ale treba 30-tou h.) Je to Amidon FT82-43, ur=850 coz uznavam neni moc. Uz mam koupeni naky prstenec pro mensi frekvence, ted si nepamatuju 50MHz, ur=3000. Tak uvidime jesi to pomuze...
No tak to je stoprocentně jádrem. Tohle je opravdu nevhodné. Lepší bys měl TN20/10/7-3E25 nebo TN25/15/10-3E25. Hmota 3E25 má ur=5500 a ty jádra mají Al vetší než 5000. S tím dosáhneš mnohem lepších výsledků.
Nejkrásnější elektronický bolehlav vznikne, když si člověk konečně změří na charakterografu oboustraně napěťově závislé kapacity CB u výkonových tranzistorů, a pak to zkusí ještě u fetů. Co o tom napsat další knížku? .....
Jo a ještě jedna věc. Správně píšeš, že ta demagnetizace závisí na vnitřním odporu budiče a jiných veličinách, ale pokud používáš tohle jádro, tak se ti v něm naakumuluje moc energie, která se nestihne "vybít přes" vnitřní odpor budiče běhen DT. Při použití vyšší permeability se demagnetizuje mnohem rychleji "přes" stejný vnitřní odpor, protože v něm je méně akumulované energie a proto je ten pulz hranatější.
Tak já jsem zkoušel rúzné vykuchané toroidy s Al: 13600, 10400, 9830, 17360, pak různý amidony a další ferity s Al>3k.
Naprázdno a do "zátěže" 4* 1nF to fungovalo dobře, ale když to mělo budit 40nF, tak to bylo nepoužitelné. Zkoušel jsem různé *ifilární vinutí, vinutí smalt drátem apod.. Nejlepších výsledků jsem dosáhl se stočenou 2linkou, která byla opletená + alobal, ale zase to mělo nezanedbatelné vzájemné kapacity vinutí, který průběhům taky neprospívaly. (mělo to asi 10x větší kapacitu než GDT zvonkovým drátem...)
PTC: jj není to jednoduché. 40nF? Cos tím spínal? Také vinutí je důležité. Při 300kHz je průnik proudu nějakých 0,14mm, max průměr drátu je 0,28mm. Záleží na driveru, hmotě, tvaru vinutí atd. Trafo je prostě každý kus originál. Ale upřímně řečeno, čekat, že budeš mít na kmitočtu 300kHz s kapacitou 40nF hranatý DT, je nereálné. Prostě musíš udělat třeba dvoustupňové buzení. Budíš menší fet s menší kapacitou a tím pak budíš výkoňáky. Prostě je to věc konkrétní konstrukce.
40n na 300kHz asi fakt moc nepude, ale na takových 100kHz by to mělo být realizovatelné... normálně stočenou trojlinkou, jen se to nesmí přehnat se závitama, třeba 16-20z co lidi dávaj je strašně moc tady by stačilo tak 8.
jj, jelo to solidně asi do 150kHz... Teď na to mám postavený optický oddělení (signál-optočlen-budič-PN FET zesilovač + ext. napájení), pro každý tranzistor extra. Šlape to přes MHz... Holt jsem se chtěl tomuto řšení vyhnout, ale bohužel...
Tak sem to trochu pomotal, to stavajici jadro ma init. ur 850, max ur 3000, http://www.ges.cz/cz/feritove-toroidni-jadro-ft-82-43-G...
takze to uz neni tak zasadni rozdil proti tem 5500. Od toho druhyho jadra sem ja blbec vyhodil uctenku tak uz nezistim co to bylo zac, akorat vim ze je svetle modry. Jenze v GESu mezitim zkrouhli sortiment a maj tam tech jader tak polovinu co driv a takle barevny sem tam ani nenasel. A vubec vyber celkem k prdu, kdyz ma veci ur, tak je zas mrnavy, jen 12mm http://www.ges.cz/cz/feritove-toroidni-jadro-ft-50-77-G...
nebo tohle drahy http://www.ges.cz/cz/feritove-toroidni-jadro-ft-114-75-...
Koukal sem na to tvy TN20/10/7-3E25, ale nemuzu od toho najit poradnej datasheet , tady pisou jen minimum http://www.tme.eu/cz/Document/cdd4ebe3a2ed245e0350ab74b...
Vubec tam neni f-pasmo nebo ztraty pro 3E25, pouze pro 3C90 a tam uvadi par kHz, takze to ve me moc duvery nevzbuzuje. Na naky indukcaky na 40kHz je to OK no...
A tou naakumulovanou energii "pokud používáš tohle jádro, tak se ti v něm naakumuluje moc energie, která se nestihne "vybít přes" vnitřní odpor budiče běhen DT"
myslis konkretne jakou velicinu? Vim ze to ma nakou hysterezni krivku a kdyz klesa H na 0 tak este B neni na nule...
Taky u tech vysokoperm. feritu vidim problem na vysich f v tom, ze pak muze vyjit potrebnej pocet zavitu treba jen na 1 nebo 2 a to uz pak to vinuti tezko omotam a navazu k tomu feritovymu jadru, takze ocat pocat...
Taky tu mam jednu cihlu, ta ma 60nF, teoreticky by to mohlo utahnout i velkej 120kHz TC, ale nevim jesi to ubudim.
>PTC jak si resil ten zdroj pro plovouci trand? Gate i source ti tam lita na 300V obdelnikach, takze bt to melo mit malou kapacitu vuci siti nebo ze zdroje keryho to napajis, aby to moc nepronikalo (nebo se dokonce neprotavila izolace :) Ja bych na to pouzil asi napajeci trafko s oddelenejma vinutima, kazdy na jinym sloupku. Mohlo by to bejt spinany i na naky vyssi f ne jen z 50Hz site.
jen bych reagoval na toto
"tak se ti v něm naakumuluje moc energie, která se nestihne "vybít přes" vnitřní odpor budiče běhen DT. Při použití vyšší permeability se demagnetizuje mnohem rychleji "přes" stejný vnitřní odpor, protože v něm je méně akumulované energie a proto je ten pulz hranatější."
Nevím co je tím přesně myšleno, protože během DT kdy je na trafu 0V je akumulovaná energie (která odpovídá sycení a magnetizačnímu proudu) maximální a nijak se nemění. Kdyby se měnila, muselo by se na trafu během DT objevovat napětí. Jediná věc kterou permeabilita ovlivňuje, je právě ten magnetizační proud, když je moc velký tak budiče topí a deformuje to signál.
1. Počet závitů transformátoru nesouvisí s permeabilitou, ale s průřezem jádra, maximální dovolenou magnetickou indukcí, frekvencí a napětím.
2. Akumulace v transformátoru:
Velmi zjednodušeně to popíšu takto: Akumulace energie je běžný a žádoucí jev u tlumivek. Známý akumulační měnič. Zde se právě používají nízkopermeabilní hmoty, nebo mezera v magnetickém obvodu (snížení permeability), nebo železoprachová jádra ji mají distribuovanou.
Jenže u transformátoru je tento jev nežádoucí, protože trafo má prostě přenášet vstup rovnou na výstup. A protože magnetizační proud je fázově posunutý vůči proudu transformovanému, tak trafo přenáší proud transformovaný, a zároveň se magnetizuje magnetizačním proudem, ale proud magnetizační způsobuje onu kumulaci energie v jádře, protože proud transformovaný je přenesen hned na druhou stranu. Tato uložená energie musí být opět vydána během DT. Ayback píše že se během DT nemění. Je to ale pravda? Na konci pulzu je na vinutí maximální napětí a jádro je magnetizované. Co se asi stane, když tento konec připneš na 0V? Během DT jsou oba konce na 0V! A nezapomínej na fázový posuv proudu magnetizačního k proudu transformovanému. U správně navrženého trafa by neměl magnetizační proud překročit 10% proudu transformovaného!
Jinak k těm datasheetům... Proč by měli tyhle věci uvádět u jádra, když jsou to vlastnosti hmoty?
Pro takto vysoké frekvence bys měl použít ještě lepší hmotu 3E5.
magnetický tok je integrálem napětí, když je napětí konstantní tok se lineárně mění, když je napětí nulové tok zůstává konstantní - tedy stejný jaký se tam "naakumuloval". To že jsou konce na 0V ničemu nevadí, jen to znamená, že se tok nemění (za zjednodušujícího předpokladu nulového odporu vinutí, který je ale více méně zanedbatelný).
Za mě BackTrack, pokud se potřebuješ vlámat do Windows (pomocí chntpw zlomíš přihlašovací heslo za míň jak 5min, ale ještě musim otestovat na WIN8) a podobný temný věci, ale zároveň je to použitelný jako normální OS. Doporučuju prostředí GNOME. Můžeš použít buď jak píše RBMK Hiren's Boot USB Flash Drive nebo stačí klasika jako UNetbootin (stáhnout pro Win a vytvořit bootovací flašku). http://www.backtrack-linux.org/
Pokud by někomu přišlo divný, jak to dokáže cracknout ten Windousáckej hash za 5min, tak ono to ve skutečnosti heslo neláme ale pouze ho vymázne ze SAM souboru (funguje bez problému i ve WIN7).
>PATOLOG:
Všechno je tam hezky pohromadě (stejně je to postavený na Ubuntu), takže celkem OK ne? Nemusíš ty nástroje instalovat do jinýho linuxu a dokonce je to použitelný i jako normální OS.
>RayeR:
Jasně, že je to rychlý ale než se načte samotnej BackTrack, než se mountne partition s Windows atd, tak je to na několik minut a ty rainbow tabulky, zase záleží na spoustě věcí ("síla" hesla, výkon CPU, GPU), ale vzhledem k tomu, že lidi v česku používaj český hesla, tak to moc nefunguje (kdyby někdo věděl kde najít rainbow pro CZ tak dejte vědět...). Zkoušel sem nějakou rainbow (76GB) na WPA2-PSK handshake a nic, takže jedině Brute Force (worldlisty taky nepoužitelný), ale když WPA2 má min. délku hesla 8 znaků, tak to bych i s GPUčkem lámál hodně dlouho (ale naštěstí výrobci novejch routerů maj hodně rádi WPS, takže jedna velká bezpečnostní trhlina je na světě...).
no kdyz to bude mit sifrovany tak si neskrtnes na druhou stranu s duhovejma tabulkama zjistis zahashovany heslo ktery dost casto muze byt pouzity i jinde ...
>horst
wpa2 je asi tvrdi orech. Ale win sou maslo. Mam zkusenost s Ophcrackem v praci, heslo admina sem mel asi za 30s (7znaku a 3 cislice, nevim jesi zrovna bezny slovnikovy slovo...) Pouzil sem standardni distro na 1CD s asi 500MB rnbw.
V dnešní době určitě externí HDD a pokud máš strach, že o to přídeš, tak nějaký kvalitnejší box a dva různé disky se stejnou kapacitou v režimu RAID1 (zrcadlení).
>Goheeca:
Máš pravdu, ale řekni mi, kdo si dneska šifruje data na disku. Jedině snad nějaký firmy.
Jo pekny, mrknete i na home http://www.robocross.de/page7.html
koukam ze se tema robotama zabejva uz docela dlouho. A tuhle kapelu si muzete poslechnout i zive.
S těma 10W na sedumdesáti centimetrech speciálně v jagině bych si dal dost pozor, protože je to směrovaný paprsek, a to už musí citelně nahřívat kůži. Pokusy jsou to zajímavý, ale leukemie je svině...
Mně se líbí ta Vaše jistota. Leukemie může často vzniknout i třeba u průmyslových svářeček plastů na 27 MHz. Také diatermie. Na chvíli to pomůže od tenisového loktu, a pak se člověk diví s očima jak tenisáky...
Okolo megacyklu to ještě jde, 10 už je podstatně horší. Ale ještě pořád se to nedá nasměrovat, a nebo dá, ale ta yagi by byla minimálně jak sloup vysokého napětí, a to se do kuchyně ani do obejváku naštěstí nevejde....
A ted co je horsi, 1m od jagy pri 10w nebo priplacly mobil k hlave na 1cm 2W :) Pokud vim, tak souvislost vf pole s rakovinou nebyla ani potvrzena ani vyvracena. Tim netvrdim, ze zadny bioucinky nejsou, kor u senzitivnich osob.
Mobily jsou příliš lukrativní job na to, než aby mohlo být něco co se nehodí potvrzeno.Nebezpečí ovšem je, že si dneska kdokoli může vzít kilo svíčkový, dvě elektrody nebo termistor, a zkusit na tom zapracovat. A dneska asi musí být již leta spousta patentů, kde se platí za mlčení a nerealizaci...
Ale houby, porad to mas az 2W max, zalezi jen na kvalite signalu v miste prijmu. Vsak to vidim na osciloskopu kolik si to pumpuje amper ze zdroje pri vysilani ten GSM modul...
To Aldyhm: Dva waty je standartní vysílací výkon při připojování na BTS. Pak to sice trochu klesá, ale příliš ne, zvláště když je BTS daleko. Zkuste si vzít to výšeuvedené kilo svíčkový, teda pokud nemáte nějakou jinou hlavu než ostatní....
Abych se přiznal, nekoukám tam v podstatě skoro nikdy, protože na to nikdy nevzpomenu a jsme toho názoru že tam stejně skoro nikdo nechodí. Teď už je to alespoň vidět, ale na staré knize si toho člověk ani nevšiml.
Prave, posilat treba 1 lampu za 50 pres pul republiky este s rizikem ze dojdou strepy, to uz je lepsi domluvit pred burzou/holicema a tak a udelat vymenu...
psal jsem to už do bazaru ale tady by se toho mohlo chytnout víc lidí pokud se mi ty obvody nepodaří sehnat tady tak je budu muset objednat shanim 3 kusy mhb 192 je to posledni kritická součástka do mýho zesilovače snad mi to nebude smazaný
Otázka do pléna: Postavili jsme si na gymplu van de Graaffův generátor (20k slovutné firmě Helago za něj fakt nedám) a když jsme si s ním dost vyhráli, tak studenty napadlo, že si postavíme urychlovač. Proč ne, někdy kolem roku 1930 se to tak dělalo, než přišli pánové Cockcroft a Walton. Ovšem otázka je, co by se s tím dalo dělat, protože s naším stupňem vakua a naším vdG se dostaneme tak maximálně na 300 keV. Pro srovnání, na energeticky nejméně náročnou transmutaci inverzním rozpadem beta je potřeba tak 10 MeV (a to nemluvím o tom, že kdyby nás někdo napráskal, že dělame transmutace, tak na nás Drábová pošle... ehm... dráby). Je vůbec něco, co by se dalo s 300 keV dělat? (otázka asi hlavně na pana ".")
Uvedu jen několik prakticky užitečných aplikací: Vhodně polarizovaný vad de graf chodí jako geniální čistička vzduchu, případně analyzér polétavých prachů. Perfektní pokusy s práškovými pokusy typu xerox až po generaci velkoplošných abstraktních obrazů / i na plátna/. Elektrostatické lakování barvami a prášky. Lakuje i trubky zevnitř. Výroba svítících prostorových objektů, které reagují na pohyb v místnsoti změnou tvaru. / duchové, UFa/.Odstraňování bolesti / nutná modulace/. Zahánění hmyzu z místností. Mravenci, mouchy, pavouci, komáři...
Například dým ze sirníku zinečnatého, dotovaný nepatrným množstvím stříbra se za dostatečného přepětí v elektrostatickém poli modrobíle rozzáří. Pokud pak někdo řekne "duch", tak všichni strachem utečou z místnosti. Pokud byste měl paprskového van de grafa / nabíjený pramínek vody/, tak se to dá provést i ve velkém večer v přírodě.
Ten ZnO luminofor jsem zkoušel kdysi vyrábět, ale moc to nedopadlo. ZnO jsem udělal přidáním Zn do roztoku CuSO4. Vznikne potom CuO (dobrý do modrých světlic) a ZnS. CuO jsem odfiltroval a do roztoku ZnS přidal ještě trochu CuSO4. Pak jsem z toho vyvařil tu vodu, sesypal to do zkumavky, zasypal škrobem a rozžhavil na sporáku do ruda. Po osvícení UV světlem to (sotva viditelně) zeleně svítilo, ale ani náznak nějaké elektroluminiscence. V nějakých vědeckých fantasmagoriích, co jsem našel na netu, jsem se dočetl, že to musí obsahovat oba typy polovodiče (další příměs) a chemikálie musí být nejvyšší možné čistoty. Má se to správně smažit ve "slitině" nějakých roztavených solí podle požadovaných příměsí.
Před vypékáním ZnS kápnout kapku roztoku AgNO3, a pečlivě promíchat. Čistý ZnS se dá koupit za babku v dekagramových množstvích. Pokud to máte vyžíháno již jen ve zkumavce, a přiblížíte k nějakému sršícímu drátu, tak to svítí jako zářivka modře, žlutě nebo zeleně, podle toho čím to máte znečištěné. Pokud se zapálí třeba síra ze zinkem, vznikne velké množství jemného ZnS který se dá snadno vybudit třeba teslákem.Snadno to svítí i když ještě teslák nesrší. Podívejte se do starých fyzik v knihovně, je tam spousta jednoduchých pokusů, třeba "Sidotovo blejno" a pod.../ na internetu tyhle pokusy jsou již jen několikrát "přežvejkané", a nedivím se, že to většinou nechodí.
Kde se ten ZnS dá levně koupit a v jaké to je čistotě? Bohužel, podle všeho to fakt musí být dost čisté a dotované dvěma příměsemi. Krystaly se pak skládají z N polovodiče a P polovodiče. Při vystavení střídavému el. poli se v nich indukuje proud a budou vyzařovat světlo vlnové délky podle šířky zakázaného pásu. Množství příměsi se musí přesně dodržet, jinak se z toho stane jedna vodivost a nic v tom rekombinovat nebude. Ještě nemáte představu, v čem by se to dalo nejlíp žíhat, případně spalovat, aby to nezoxidovalo?
Já jsem to před lety asi půl kila kupoval u Kulicha v Říčanech. Pokud bych s tím chtěl experomentovat tímhle způsobem, pak bys ch asi zapálil lžíci síry a zinkového prachu, a měl bych toho okamžitě plný pokoj i chodbu. Mně vždycky dascinuje Váš popis mo těch polovodičích a zakázaných pásmech. Náš fyzikář to kdysi žíhal všechno v malém přikrytém porcelánovém kelímku nad bunseňákem, a že je to hotový poznal podle toho, že to přestalo smrdět. Jedině co ZnS nesnáší, je, aby byl zásaditej, protože pak nesvítí. Pozná se to snadno lakmusovým papírkem s kapkou vody. Dnes e tak šetří, že v laborkách už pomalu nikde nemáte plynový kahany. A když člověk něco hledá ve zdrojích jako wikipedie, tak mi připadá, že to jsou vzdělávací prostředky určené pro afriku a východní evropu. Kam se hrabe wikipedie třeba jen na komenského naučný slovník...
super. Už snad ani nic víc netřeba vylepšovat. Přerušovač tam samozřejmě bude, protože teď už si ta bestie bere skoro ampér, a obě cívky začínají pěkně topit. Zajímavý, že lampa zůstává tmavá, a neblejská se v ní. Vzhledem k tomu, že se mi ještě beze škod na majetku povedlo trafopájkou připájet USB kabel k wifině, když jsem s ní nasranej jebnul o zeď, tak můžu vyklopit lahváče, umejt si nohy a s pocitem dobře vykonaný práce jít spát.
Seznamte se:
Sekundár: 1100z, 6x22cm, rez. f cca 616kHz
Primár: 25z, 7,5x11cm
Rez. kondenzátor: Dvě výkonový keramiky v sérii, celkem 1n/7400VDC.
Lampa: zánovní PL504, 650V na anodě a -325V na katodě. http://dragoniac.rajce.idnes.cz/VTTC
Ještě jednou díky všem místním teslistům za podporu
S triakovkou by se o tom motu dalo uvazovat, jenzo ono to pak silne svadi tim potakem otocit az na doraz a pak to udela blesk plesk a z mrizek sou kulicky roztavenyho kovu... :)
Máte někdo skušenost s kamerou do auta za čelní sklo?
Díval jsem se tak na aukro a připadne mi, že je to samý čínský šmejd:-D
Najedu celkem dost km (2000 za měsíc) a tak si říkám že by stálo za to monitorovat to, kdyby se něco stalo...a taky by z toho šly dělat pěkné "fast motion" videa.
Náhodou třeba tato: http://www.youtube.com/watch?v=pWU3ec4-p4c nbo MD80, akorát to chce velkou flashku.
//už se nemůžu dočkat až mi ty MD80 přijdou, jednu budu mít na normál točení a druhou bez IR filtru + všechny ty kamery, včetně "klíče", "tužky" apod. jsou pěkně rozpitvány zde: http://www.chucklohr.com/808/md80/ občas jsou tam i nejaké vychytávky nebo schéma...
Známému se právě takhle stala nehoda - nebylo to jeho zavinění, ale odnesl to. Pak si právě koupil kameru asi za 6500kč. Full HD a 32GB kartu a vystačí mu to na celých 8h jízdy. Kupoval si takovou myslím http://www.alza.cz/sony-hdr-cx190e-cerna-d299149.htm
Mám přesně takovoudle http://i.alz.cz/ImgW.ashx?fd=f10&cd=JD745b akorát z ebay za 550,-. Natáčí to 1280*800 a za dne je to plně dostačující. Dyštak upnu video jestli chceš.
na 3kW měnič modifik sinus stačí 4017 a pár IRF1405 paralelně, případně SG3525 pokud chcete nadproud. Tohle schema je mrhání součástkama a navíc to nijak nesouvisí s tím co dělá Dan.
Jenomže s tím překreslením nebo vymazáním vodoznaku si už člověk musí dát práci. Ale smazat někde dole v rohu malinkej podpis zvládne i děcko. A zatím 90% kradenejch schémat od danyka, co jsem viděl, bylo pouze s odmazaným podpisem.
Ja nevim, me takovyhle velky loga pres cely schema teda serou a asi bych se uz na takovou stranky vickrat divat nesel. Ze to holt nekdo vokopiruje, tak co, navic sou lidi voprskly tak, ze to zkopirujou klidne i s tim logem. Stejne kdo se chvili pohybuje na netu, tak uz zna tech pat ceskejch stranek bastliru a vi odkud to schema pochazi...